Náhradní (surrogátní) mateřství

Metoda náhradního mateřství slouží párům, kde partnerka trpí závažným děložním faktorem - t.j. její děloha není schopna zajistit zahnízdění a donošení plodu. Jedná se o případy, kdy děloha musela být operativně odstraněna nebo se díky vrozené vývojové vadě vůbec nevyvinula (např. u syndromu Rokitanski-Küster-Hauser). Mezi další indikace této metody patří dále i stavy, kdy v děloze vznikly srůsty (tzv. Ashermannův syndrom) anebo kdy děložní sliznice nenarůstá do potřebné tloušťky, a neposkytuje embryu vhodné prostředí k zahnízdění.

Náhradní mateřství představuje proces, kdy embryo biologických rodičů donosí náhradní matka - tedy žena, která svolí k zavedení embrya do své dělohy s úmyslem otěhotnět, dítě donosit a porodit, ale vzdát se rodičovských závazků k tomuto dítěti a umožnit biologickým rodičům, aby toto dítě "adoptovali" (= nezrušitelně osvojili), respektive pokud je v rodném listě dítěte uveden již jeho biologický otec, osvojuje si dítě pak pouze jeho biologická matka.

V současnosti v České republice neexistuje zákon, který by máhradní mateřství řešil a vychází se pouze ze stávajících zákonů, které na jednu stranu uvádějí, že matkou dítěte je podle zákona žena, která dítě porodí, na stranu druhou však umožňují ženě vzdát se rodičovských závazků k dítěti a poskytnout jej k adopci. Tento proces představuje pro biologické rodiče i pro náradní matku řadu úskalí. Matka nosička přenáší problémy svého "náhradního mateřství" do své vlastní  rodiny a svého partnerství. Je někdy těžké dětem v rodině náhradní matky vysvětlit, že jejich matka je těhotná, ale dalšího sourozence doma pak mít nebudou. Stejně tak je pro náhradní matku v poporodním období těžké se vzdát dítěte, které donosila a porodila, a pravidelně to vyžaduje péči a pomoc psychologa, aby tyto kritické momenty mohly být dobře zvládnuty. Biologičtí rodiče mohou prožívat strach z toho, zda si náhradní matka nakonec vše nerozmyslí a odmítne se dítěte vzdát. Jakákoliv smlouva, která by byla mezi biologickými rodiči a náhradní matkou uzavřena, je právně nevynutitelná a záleží pouze na vůli náhradní matky, zda dodrží svůj slib, a dítě po porodu předá biologickým rodičům.

Motivy, pro které se náhradní matka k donošení "cizího" dítěte rozhodne, by neměly být pekuniární a podstatný je motiv altruismu, který by měl celou tuto proceduru provázet. Náhradní matka však má nárok na pokrytí účelně vynaložených nákladů v souvislosti s těhotenstvím, náležitou životosprávou a výživou, ošacením, cestováním, atd.

Pokud jsou obě strany (biologičtí rodiče i náhraní matka) se všemi důležitými  okolnostmi dobře seznámeni a srozuměni a pokud existuje skutečně objektivní zdravotní důvod k této metodě léčby, lze k náhradnímu mateřství přistoupit. Tato technika není žádným způsobem hrazena ze zdravotního pošjitění.

Pro zájemnce o tuto techniku před vlastním výkonem připravíme kompletní poradenský servis a doporučíme vhodné právní konzultace.

Vaše případné dotazy ohledně této problematiky, nám, prosím, adresujte prostřednitvím rubriky Dotazy, kterou naleznete na těchto stránkách.