Příběhy klientů

Jak jsme se nakonec dočkali i my

11.1.2012

 Nakonec jsme se dočkali i my, díky sanatoriu Repromeda 

Taky bych chtěla přidat svůj příběh se šťastným koncem a inspirovat další páry, aby to nevzdávaly.
S přítelem jsme byly spolu už 14let z toho 4roky jako manželé, o miminko jsme se snažili přes 2 roky a vůbec se nám to přirozeně nepodařilo.Tak jsem se rozhodla, že navštívíme sanatorium Repromeda (jelikož jsem četla výborné doporučení a reference) abychom začali zjišťovat, proč se to nedaří. Sanatorium jsme navštívili poprvé v dubnu 2010, byla jsem velmi překvapená příjemným prostředím i personálem. Manžel podstoupil vyšetření-spermiogram (ten byl v pořádku) a oba odběry krve a čekalo se na výsledky.Výsledkem naší neplodnosti byl můj problém ovariální a hematologický faktor (mám trombofílii).
Tak jsme se rozhodli, že půjdeme rovnou do IVF.

Naše první IVF se uskutečnilo v červnu 2010, kdy nám bylo odebráno 10 oocytů a oplodněno pomocí ISCI, po 5denní kultivaci nám zbyly vhodné k zavedení pouze 2 blastocysty, tak jsme je nechali zavést obě dvě.A teď nás čekalo to nejhorší, čekat až uplyne 14 dní a udělat test, vydržela jsem celou dobu netestovat, nechtěla jsem být zbytečně zklamaná.A konečně uplynulo 14dní a já mohla testovat, na testu jsem poprvé v životě viděla // a byla nejšťastnější na světě, HCG stoupalo.Na další kontrole na UZV nebylo nic vidět a HCG bylo přibližně stejné hodnoty.Takže další kontrola za pár dní a na UZV opět nic a HCG šlo dolů,takže konec,můj sen o miminku se rozplynul, jako pára nad hrncem.Ale já to nevzdávala,řekla jsem, že budeme bojovat dál, ale dáme si pauzu.

Tak jsme dali chvíli pauzu a hned koncem října jsme se domluvili v sanatoriu Repromeda na 2.IVF, opět následovalo píchání hormonů a příprava na druhý pokus, při OPU nám bylo odebráno 30 oocytů a z toho jsme 15 nechali oplodnit metodou ISCI. Po 5denní kultivaci nám
byly zavedeny 2 blastocysty a opět nás čekalo vydržet 14dní na testování.Ještě nám zbyly i na kryokonzervaci, tak jsme nechaly zamrazit 5 embryjek, kdyby bylo potřeba.
Už 4 den po ET mě tak divně bolelo břicho a jakoby těžko se mi dýchalo,tak jsme jeli do Repromedy na kontrolu a byl mi diagnostikován mírný OHHS a zrovna byla odebrána krev na HCG, čekaly jsme na výsledky krve a já byla hrozně nervózní, co bude.Nakonec jsme se dozvěděli, že HCG je 188IU, takže potvrzeno těhotenství, opět nejšťastnější človíček, ale už jsem si to tak nebrala, věděla jsem, že první týdny se může cokoli stát, takže jsem na to tak nemyslela a možná to bylo dobře. Na další kontrole na UZV, kde už byly vidět 2 gestační váčky a HCG krásně stouplo. Tyhle chvíle se nedají ani popsat, prostě štěstí a radost. Další kontrola a na UZV v děloze 2 gestační váčky, kde v prvním gestačním váčku dva živé plody a v druhém gestačním váčku jeden živý plod, takže trojčátka, jednovaječný dvojčátka a jedno trojče, no velké nadšení, ale zároveň strach, jestli zvládnu donosit trojčátka.Tak jsme čekaly na vyšetření NT + biochem.screening v 1.trimestru, kdyby se u některého plodu potvrdila nějaká morfologická anomálie, u dvojčátek drobnější NB, samostatný plod bez patologie.A teď se my teprve začaly hlavou honit myšlenky, co bude dál?

Bylo mi jasný, že trojčátka bych nezvládla donosit i lékaři byli téhož názoru a teď přišla asi nejtěžší chvíle v mém životě, rozhodnout se, u kterých plodů provést redukci, měla jsem na rozmyšlení pár dní. Manžel chtěl, abychom udělaly redukci u dvojčátek a já zase chtěla, aby
dvojčátka zůstaly, takže doma i s rodiči diskuze, všichni mi tvrdili, ať si nechám jedno, ale já měla svoji hlavu.Nakonec jsme v sanatoriu Repromeda snad hodinu seděli s paní doktorkou Hromadovou, která mi všechno velmi ochotně vysvětlila a dodnes jsem jí moc vděčná , že mi věnovala tolik času.A já měla čas se rozmyslet, nebylo to lehký. Nakonec jsem se rozhodla, že redukce bude provedena u dvojčátek, jelikož jednovaječný jsou rizikovější a představa, že bych nakonec nemusela mít miminko žádný, to rozhodla. Redukce provedena a teď už jsme čekali jen jedno miminko, po redukci jsme museli dodržet klidový režim, jinak všechno bez komplikací.

Těhotenství probíhalo do 4.měsíce bez problémů, ve 20tt jsme byly na velkém UZV a dozvěděli se, že čekáme holčičku a já šťastná. Pak začalo tvrdnutí břicha, takže jsme si tam týden poležely v nemocnici na infuzích magnézka. Až konec sedmého měsíce jsem si pro tvrdnutí a špatnou cervikometrii poležela v nemocnici měsíc a půl,pak nás propustily domů a za 11dní (36+2tt) nám doma praskla voda a jeli jsme a jelikož malá byla koncem pánevním, tak jsme věděli, že nás čeká císařský řez a tak se nám narodila naše nejkrásnější holčička s mírami  2350g a 46cm.

Dodnes patří mé velké poděkování celému kolektivu sanatoria Repromeda, za skvělou péči, komunikaci, ochotu, citlivý přístup, příjemný a usměvavý personál, který mi vždy dokázal pomoc a povzbudit mě.

Vděčná klientka Martina

Zpět na přehled...