Již jako malou mě to táhlo k medicíně, když si někdo na dětském hřišti odřel koleno, já byla vždy první, kdo přiběhl s desinfekcí a náplastí. Proto, když jsem se po gymnáziu rozhodovala, co dál se životem, studium medicíny pro mě byla jasná volba. Po promoci jsem nastoupila na gyneko-onkologické centrum v Brně. Byla to tvrdá škola, velmi jsme prožívala osudy svých pacientů a na některé vzpomínám dodnes. Po nějaké době jsem nastoupila na porodnici a moje práce najednou dostala úplně nový význam. Ocitla jsem se na druhém konci, u zrodu života a velice rychle jsem pochopila, že jsem na správném místě. Práce mě bavila a naplňovala, postupně jsem se dopracovala k atestaci a krátce nato se mi narodil syn. Můj svět byl najednou vzhůru nohama, tolik štěstí, radosti a roztomilých starostí co dítě do života přinese… Proto jsem velice ráda, že nyní mohu dopomáhat lidem k tomu, aby v životě mohli také poznat, jakou radost přináší narození miminka.
I když je práce velkou částí mého života, dobře vím, že je třeba také odpočívat. Svůj volný čas trávím nejraději se svou rodinou a naším čtyřnohým miláčkem, ať už na túře po horách, jízdě na kole či paddleboardu, nebo jen při posezení s přáteli. Mým snem je vybudovat malou chovatelskou stanici pejsků. Protože, kdo nepoznal dotek studeného čumáčku, neví, co je láska.