Genetická choroba může vzniknout změnou v jednom genu, ale také odchylkou v počtu nebo stavbě chromozomů. Některá genetická onemocnění dědíme po rodičích, jiná vznikají nově. Co znamená přenašečství, kolik chromozomů má člověk a jak může genetické vyšetření pomoci při plánování miminka? Přinášíme srozumitelný přehled i vysvětlení, kdy vyhledat genetickou konzultaci.
Co jsou chromozomy a kolik jich člověk má
Člověk má ve většině tělesných buněk s jádrem obvykle 46 chromozomů, uspořádaných do 23 párů. Z každého páru pochází jeden chromozom od matky a druhý od otce. Výjimkou jsou například vajíčka a spermie, které za běžných okolností obsahují 23 chromozomů. Při oplození se jejich genetická informace spojí. Co jsou autozomy a pohlavní chromozomy X a Y a co způsobí změna jejich počtu nebo tvaru, podrobně vysvětlujeme v článku o chromozomech člověka.
Geny i chromozomy mohou obsahovat změny. Ne každá odlišnost v DNA ale znamená nemoc. Pro posouzení jejího významu je důležité vědět, o jakou změnu jde a jak souvisí se zdravotním stavem člověka.
Jak funguje dědičnost genetických onemocnění
Genetické onemocnění souvisí se změnou genetické informace. Dědičné onemocnění je takové, jehož příčina se může přenášet z rodičů na potomky. Tyto pojmy se tedy překrývají, ale neznamenají úplně totéž. Způsob dědičnosti závisí na konkrétním genu a typu změny.
Autozomálně dominantní dědičnost
U dominantní dědičnosti může k rozvoji choroby stačit choroboplodná změna v jedné ze dvou kopií určitého genu. Příkladem je Marfanův syndrom nebo Huntingtonova nemoc. Projevy přitom mohou být různě závažné a nemusí se objevit ve stejném věku.
Pokud má jeden rodič choroboplodnou variantu v jedné kopii autozomálního genu, pravděpodobnost jejího předání dítěti bývá 50 % v každém těhotenství. Zdědění varianty však u některých nemocí neznamená jistotu stejných příznaků jako u rodiče.
Autozomálně recesivní dědičnost
U recesivních onemocnění jsou pro rozvoj choroby obvykle potřeba kauzální patogenní varianty v obou kopiích stejného genu. Rodiče přitom mohou být zdravými přenašeči: každý má změnu pouze v jedné kopii genu a o přenašečství nemusí vědět.
Pokud jsou oba partneři přenašeči choroboplodné varianty ve stejném genu pro dané recesivní onemocnění, při každém těhotenství je obvykle:
- 25% pravděpodobnost, že dítě bude mít dané onemocnění,
- 50% pravděpodobnost, že bude přenašečem,
- 25% pravděpodobnost, že nezdědí ani jednu z těchto variant.
Neznamená to, že ze čtyř dětí musí být jedno nemocné. Pravděpodobnost se vztahuje samostatně na každé početí. Důležitá je také shoda v konkrétním genu; přenašečství dvou různých recesivních chorob samo o sobě toto 25% riziko nevytváří.
Dědičnost vázaná na chromozom X
Některá onemocnění souvisejí s geny na chromozomu X. Patří mezi ně například hemofilie nebo Duchennova svalová dystrofie. U muže s chromozomy XY může mít změna na jediném chromozomu X jiný dopad než u ženy se dvěma chromozomy X. U onemocnění vázaných na chromozom X jsou častěji nemocní muži. Ženy jsou často přenašečky daného onemocnění, kdy mají jeden chromozom zdravý (bez mutace) a druhý s mutací. Také syndrom fragilního X patří mezi X-vázaná onemocnění. Jeho dědičnost je ale složitější, protože souvisí s rozšířením opakujícího se úseku v genu FMR1. Nelze ho jednoduše zařadit mezi běžné recesivní choroby.
Genetická choroba může vzniknout i nově
Změna v DNA může vzniknout při tvorbě vajíčka či spermie nebo v časném vývoji embrya. Označuje se jako de novo, tedy nově vzniklá. Dítě proto může mít genetickou chorobu, přestože se dosud v rodině nevyskytovala. Pokud je změna přítomna také v jeho pohlavních buňkách, může ji později předat svým potomkům.
Nejčastější typy genetických chorob
Genetické choroby zahrnují různé skupiny onemocnění. Jejich četnost se liší podle populace i konkrétní diagnózy, proto není vhodné všechny uvádět jako stejně časté.
Chromozomální onemocnění
Vznikají změnou počtu nebo struktury chromozomů. Změna počtu jednotlivých chromozomů se nazývá aneuploidie. Při trizomii je určitý chromozom přítomen ve třech kopiích místo dvou.
Známým příkladem je Downův syndrom, který nejčastěji souvisí s trizomií 21. chromozomu. Většina případů vzniká nově a není zděděná po rodičích. Existují ale i jiné formy, například translokační, u nichž může hrát roli chromozomální přestavba u jednoho rodiče.
Mezi strukturální změny patří například ztráta části chromozomu nebo přesun jeho úseku. Ve slovníčku je najdete pod pojmy chromozomové mutace a aberace. Některé přestavby nemusí jejich nositeli způsobovat obtíže, ale mohou ovlivnit reprodukci.
Odchylka někdy postihuje pouze část buněk. Pak hovoříme o mozaicismu, jehož význam závisí mimo jiné na typu změny a zastoupení jednotlivých buněčných linií.
Monogenní onemocnění
Monogenní choroby souvisejí se změnou v jednom genu. Mezi známé příklady patří:
- Cystická fibróza: autozomálně recesivní onemocnění spojené s genem CFTR, které postihuje zejména dýchací a trávicí systém. Přečtěte si také vysvětlení pojmu cystická fibróza.
- Spinální muskulární atrofie: nejčastější forma souvisí s genem SMN1 a dědí se autozomálně recesivně. Postihuje nervové buňky řídící pohyb a vede ke svalové slabosti.
- Marfanův syndrom: zpravidla autozomálně dominantní onemocnění pojivové tkáně, které může ovlivnit kostru, oči i srdce a cévy. Více přibližuje článek Jaký je život s Marfanovým syndromem?
Multifaktoriální onemocnění
U některých chorob se kombinuje vliv více genů s prostředím a životním stylem. Příkladem je diabetes 2. typu nebo některá srdečně-cévní onemocnění. Genetická predispozice zde znamená zvýšenou náchylnost, nikoli jistotu, že nemoc vznikne. Riziko nelze vyjádřit stejným jednoduchým pravidlem jako u monogenních chorob.
Vzácná genetická onemocnění
Za vzácné se v Evropské unii považuje onemocnění, které postihuje méně než 5 z 10 000 lidí. Podle odhadů má většina vzácných onemocnění genetickou příčinu a mnohá se projeví už v dětství. Jednotlivě jsou vzácná, dohromady se ale týkají velkého počtu rodin. Řadu z nich, zejména recesivně dědičných, lze u budoucích rodičů vyhledat screeningem přenašečství, o kterém píšeme níže. Každoročně se jim věnuje Den vzácných onemocnění, který připadá na poslední den v únoru.
Jak se genetické riziko dá zjistit před otěhotněním
Genetické vyšetření před početím může pomoci odhalit vybraná rizika ještě v době, kdy máte prostor pro rozhodování. Smysl může mít i pro pár, který se cítí zdravý a chce otěhotnět přirozeně. Přenašečství se totiž často nijak neprojevuje.
Genetické poradenství a vyšetření karyotypu
Při konzultaci klinický genetik posoudí osobní a rodinnou anamnézu a doporučí vhodná vyšetření. Jednou z možností je karyotyp, tedy vyšetření počtu a struktury chromozomů. Pomáhá odhalit například některé přestavby související s opakovanými potraty. Nevyšetřuje však všechny geny a normální karyotyp nevylučuje monogenní onemocnění.

Screening přenašečství
Screening přenašečství hledá vybrané choroboplodné varianty spojené s recesivními a X-vázanými chorobami. ACMG doporučuje nabídnout odpovídající screening lidem plánujícím těhotenství i těhotným. Negativní výsledek riziko snižuje, ale neodstraňuje úplně.
V Repromedě je jednou z možností test PANDA. Vyšetření obou partnerů umožňuje posoudit společné reprodukční riziko v rozsahu testovaných onemocnění. Pojem genetická kompatibilita přitom neznamená záruku zdraví budoucího dítěte. Podrobnosti najdete na stránce prekoncepčního genetického vyšetření.
Co když vyšetření odhalí zvýšené riziko
Genetik vysvětlí nález a probere možnosti dalšího postupu. U některých párů může být vhodné IVF s preimplantačním genetickým testováním embryí (PGT). PGT-M se zaměřuje na konkrétní monogenní onemocnění, PGT-SR na důsledky strukturálních chromozomálních přestaveb a PGT-A na změny počtu chromozomů. Tyto testy mají rozdílné účely a vzájemně se automaticky nenahrazují.
Na genetickou konzultaci si vezměte dostupné lékařské zprávy a výsledky genetických vyšetření příbuzných. Pomohou genetikovi lépe posoudit vaši rodinnou anamnézu.
Jak probíhá genetické vyšetření
Vyšetření začíná rozhovorem o zdravotním stavu, rodině a důvodu testování. Lékař vysvětlí, co může test zjistit a jaké má limity. Jak vyšetření v Repromedě probíhá, jaké testy nabízíme, kolik stojí a jak dlouho trvají, popisujeme v článku Jak probíhá genetické vyšetření.
Genetické testy v těhotenství
V těhotenství lze využít například neinvazivní prenatální testování PrenatalAdvance. NIPT je screeningový test: hodnotí riziko vybraných chromozomálních odchylek, ale sám diagnózu nepotvrzuje. Výsledek s vysokým rizikem vyžaduje konzultaci a nabídku diagnostického ověření, například vyšetřením po odběru choriových klků nebo plodové vody. NIPT nenahrazuje ultrazvuková vyšetření.
Kdy vyhledat genetickou konzultaci
Konzultace je vhodná zejména tehdy, pokud:
- se v rodině vyskytuje dědičné onemocnění nebo známá choroboplodná varianta,
- jste přenašečem genetické choroby,
- máte dítě s vrozenou vadou či genetickým onemocněním,
- jste prodělali opakované potraty nebo řešíte možné genetické příčiny neplodnosti,
- vyšetření v těhotenství ukázalo zvýšené riziko nebo neobvyklý nález,
- potřebujete probrat vliv věku na reprodukční rizika.
S rostoucím věkem ženy se zvyšuje pravděpodobnost některých chromozomálních odchylek, například trizomie 21. To však neznamená, že se všechny genetické choroby týkají pouze starších rodičů.
Plánujete miminko a chcete lépe porozumět genetickým rizikům? Objednejte se na genetickou konzultaci v Repromedě. Probereme s vámi rodinnou anamnézu a možnosti vyšetření, které odpovídají vaší situaci.
Časté otázky o genetických chorobách
Ne. Některé vznikají novou změnou v DNA, označovanou jako de novo, nebo novou chromozomální odchylkou. Genetická choroba se proto může objevit i v rodině, kde se dříve nevyskytovala.
Obvykle 46, tedy 23 párů, ve většině tělesných buněk s jádrem. Vajíčka a spermie mají běžně 23 chromozomů. Některé genetické stavy jsou spojeny s odlišným počtem.
Ano. Oba rodiče mohou být například zdravými přenašeči stejného recesivního onemocnění. V takovém případě bývá riziko nemocného dítěte 25 % při každém početí. Další možností je nově vzniklá genetická změna.
Ne. Každý test má určitý rozsah a omezení. Může odhalit nebo snížit vybraná rizika, ale nedokáže vyloučit všechny příčiny zdravotních obtíží ani vždy předpovědět závažnost projevů.
Zdroje
[1] MedlinePlus Genetics. What is a chromosome?
[2] MedlinePlus Genetics. How many chromosomes do people have?; NHGRI. Chromosome. Doplňující odkaz: NHGRI – Chromosome
[3] MedlinePlus Genetics. What is a gene variant and how do variants occur?
[4] MedlinePlus Genetics. What are the different ways a genetic condition can be inherited?
[6] MedlinePlus Genetics. Fragile X syndrome.
[7] MedlinePlus Genetics. Can changes in the number of chromosomes affect health and development?
[8] MedlinePlus Genetics. Down syndrome.
[9] MedlinePlus. Karyotype Genetic Test.
[10] MedlinePlus Genetics. Cystic fibrosis.
[11] MedlinePlus Genetics. Spinal muscular atrophy.
[12] MedlinePlus Genetics. Marfan syndrome.
[13] MedlinePlus Genetics. What are complex or multifactorial disorders?
[15] MedlinePlus Genetics. What happens during a genetic consultation?
[16] Repromeda. Prekoncepční genetické vyšetření.
[17] Repromeda. PGT: preimplantační genetické testování.
[18] PrenatalAdvance. Neinvazivní prenatální testování.
[19] ACOG. Prenatal Genetic Screening Tests.
[20] MedlinePlus Genetics. Why might someone have a genetic consultation?
[21] MedlinePlus Genetics. What are the risks and limitations of genetic testing?
[22] MedlinePlus Genetics. Can changes in the structure of chromosomes affect health and development?