Naše „vaše“ srdíčko

Novinky, Příběhy 2. Únor, 2019

„Našemu „vašemu“ srdíčku už je 10 let, ale na vše, co se týče IVF si pamatuji jakoby to bylo dnes.

V den punkce mi bylo odebráno 40 vajíček, což se zdálo jako velký úspěch. Bohužel se mi ale vytvořila voda v břiše, která tlačila na plíce a nebylo mi vůbec dobře. Nastal den D a my jsme se dozvěděli od paní doktorky, že téměr všechna embrya fragmentovala, 2 se sice začala dělit, ale nevypadá to ani s nimi příliš dobře. Plakala jsem jak malá, ale domluvili jsme se, že zkusíme obě embrya zavést a uvidíme.

„Ležet jsem odmítala, když byla minimální šance, že se některé z embryí uchytí.“

 

Ihned po zavedení embrya jsme jeli domů. Ležet jsem odmítala, když byla minimální šance, že se některé z embryí uchytí. Voda mi tak tlačila na plíce, že jsem musela do nemocnice. Tam mi řekli, že pokud mi tekutinu odsají a já budu těhotná, pak existuje riziko potratu. Tak jsem to odmítla a raději spala v sedě. Za 14 dní jsem měla zkusit test. Ani jsem nechtěla, ta šance byla minimální, tak proč ho dělat.

Jenže on byl pozitivní! Měli jsme velkou radost, vše bylo sluncem zalité. V 6. týdnu ale přišlo silné krvácení. V nemocnici řekli že je jim to líto, ale plod je pryč. Zhroutila jsem se. Za 14 dní jsem jela na kontrolu, a lékař řekl, že uděláme ještě kontrolní ultrazvuk. Jezdil mi dlouho po břiše sem a tam. Zeptala jsem se ho, co se děje, jestli se mnou něco není v pořádku? A on odpověděl, že jsem naprosto v pořádku a že mám v děloze plodový váček a srdíčko které bije! Začala jsem strašně brečet a se začal smát, pak dostal takovou pusu, až se mě lekl. Chytily se obě, a odešlo jedno, proto to krvácení v 6. týdnu.

Těhotenství bylo krásné, já si ho užívala. Pak mně začalo zlobit srdíčko, takže jsem brala léky a lékaři mě více hlídali. Byli úžasní, hlavně velké díky MUDr. Chrastinové, Šumperk.

„Těhotenství po IVF je naprosto stejné jako to klasické.“

 

Těhotenství po IVF je naprosto stejné jako to klasické. Obavy máte stejné, jestli bude miminko v pořádku, jestli vše dobře dopadne. Ale na genetickém vyšetření jak ve 12., tak ve 20. týdnu, vám vše vysvětlí, uklidní a i poradí. U nás bylo vše v pořádku. Byly to krásné chvíle, když nám celé těhotenství říkali, že vše probíhá, tak jak má. No a 9.1.2009 se nám narodila, císařským řezem naše “vaše” 4kilová a 47 cm dlouhá Sofinka.

Věřte, cesta to byla dlouhá, bolestivá, někdy uplakaná, ale nakonec ta nejkrásnější a stála za to, za všechno na světě.

Sofinka nám dělá velkou radost, ve škole – samé jedničky, hraje na kytaru a cvičí mažoretky sólo, kde sbírá medaile.“

Monika

 

Umělé oplodnění dnes

Od doby, kdy paní Monika podstoupila umělé oplodnění uběhlo již deset let. Dříve se embrya do dělohy zaváděla již po 48 hodinách kultivace. V této fází není však ještě možné oddělit embrya s omezenou schopností se vyvíjet a vybrat ta nejkvalitnější embrya k transferu. Stejně jako se v přirozeném cyklu dostává embryo do děložní dutiny nejdříve 5. den vývoje (ve stádiu blastocysty), tak i v procesu umělého oplodnění by tomu nemělo být jinak. Jednoduše se zjistilo, že pokud se embryologové v laboratoři o embrya starají déle, zvyšuje se pravděpodobnost výběru kvalitního embrya pro transfer a tím i úspěšné implantace.

Zároveň se zjistilo, že zavedení více embryí při transferu pravděpodobnost otěhotnění nezvyšuje, naopak pouze nesrovnatelně zvyšuje podíl vícečetných těhotenství. Tato těhotenství bývají více riziková. Dvojčata se rodí přibližně o 6-8 týdnů dříve, mají tedy velice nízkou porodní hmotnost a nejsou u nich ještě vyvinuty všechny orgány. Největší problémy plynou z nedovyvinutí plic, díky čemuž musí být miminka v kyslíkové atmosféře. Ta ale může mít velice negativní vliv na zrak dětí.

O počtu transferovaných embryí vždy rozhoduje léčený pár po poradě s lékařem. V souladu s doporučením mezinárodních odborných společností a v souladu s doporučením výboru Sekce asistované reprodukce (SAR) České gynekologicko-porodnické společnosti (ČGPS) přenášíme v drtivé většině pouze 1 embryo.

Umělé oplodnění, stejně jako každý jiný operační zákrok s sebou nese určitá rizika. Typickou komplikaci spojenou s dodávkou hormonů do lidského těla představuje tzv. OHSS, tj. ovariální hyperstimulační syndrom. Tento syndrom může způsobit bolesti či zvětšení břicha, tlaky v podbřišku, zvětšování vaječníků, ovariální cysty a při závažnější formě i hromadění tekutiny v dutině břišní. Příznaky OHSS dříve či později samy odezní, každá léčba však vždy musí obsahovat pravidelné a pečlivé monitorování celé stimulace.