Identita dárců je přísně tajná. Jsou však informace, které se budoucí rodiče o dárci dozví

Novinky 23. dubna, 2021

Darování pohlavních buněk je v České republice ze zákona přísně anonymní. Reprodukční kliniky zajišťující dárcovské programy tak nemohou dárkyně vajíček či dárce spermií s jejich příjemci propojit, a to ani kdyby obě strany souhlasily, či dokonce chtěly. Přesto existují informace, jež nastávající rodiče o svém dárci dostanou. Které to jsou?

Reprodukční medicína a její metody se vyvíjí kupředu neuvěřitelnou rychlostí. Vlastní miminko tak dnes mohou mít i páry, jimž by se to ještě v poměrně nedávné době nepovedlo. Přesto stále existují dvojice, které potomka z vlastních pohlavních buněk – vajíček či spermií – mít zkrátka nemohou. Pro tyto budoucí rodiče existuje naděje v podobě využití buněk darovaných.

Dárcem se člověk stane, rozhodne-li se zapojit do dárcovského programu reprodukční kliniky. Přesto, že je dárcovství anonymní, některé informace jsou pro zájemce o buňky důležité. Vždy jde ale o takové, ze kterých není za žádnou cenu možné identifikovat, kdo vajíčka či spermie klinice poskytnul.

  • Zdravotní stav

Výběr dárkyň a dárců probíhá v několika fázích. Celý proces začíná vyplněním dotazníku. Pokud je vše v pořádku, zájemce kontaktuje koordinátorka. Následují konzultace na klinice a u muže současně odběr vzorku spermií, který je posléze laboratorně vyšetřen. Odběr u ženy-dárkyně je pochopitelně složitější, proto mu předchází důsledná lékařská kontrola. „V každém případě je tento proces přínosný i pro dárce a dárkyně. Buď se dozví, že mohou darovat, protože jsou v zcela v pořádku, nebo od nás v případě nepříznivých výsledků dostanou podrobný rozbor svého stavu a další nezbytná doporučení,“ dodává odbornice na reprodukční medicínu.

  • Přibližný věk a minimální vzdělání

Obdobně jako u zdravotního stavu je to s věkem či vzděláním. Obě tyto informace jsou však pouze přibližné.

Darování pohlavních buněk je v Česku omezeno na základě věku, proces lze podstoupit až po dovršení dospělosti, tedy od 18 let. V případě vajíček je zákonem dána horní hranice 35 let, u mužů pak 40 let. „U nás na klinice přesto preferujeme věk o něco nižší. Ženy-dárkyně přijímáme do 33 let, dárce spermií do 35 let. Kvalita buněk po dosažení tohoto totiž věku začíná pomalu, ale znatelně klesat,“ popisuje ředitelka reprodukční kliniky Veselá.

Přestože zákon nestanovuje minimální vzdělání, je obvyklé, že kliniky u svých dárců vyžadují ukončenou alespoň střední školu.

  • Vzhled, povaha i krevní skupina

Genetika je neúprosná, a tak se děti zpravidla podobají svým rodičům. Aby děťátko počaté z cizí buňky nebylo úplně jiné než zbytek rodiny, vybírá se vhodný dárce pro budoucí rodiče na základě jejich preferencí. „Snažíme se hledat maximální shodu co se týče viditelných znaků jako barva vlasů a očí či výška, ale je možné se zaměřit také na povahové rysy a zájmy,“ podotýká Kateřina Veselá. „Pokud si to žadatelský pár přeje, vybíráme dárce tak, aby se podle pravidel dědičnosti shodovala i krevní skupina a Rh faktor,“ uzavírá lékařka.