Koordinátorka. Se svými klienty sdílí obavy, ale i radost z čekání na miminko.

Články, Novinky 23. Září, 2019

Je mnohdy první osobou, s níž komunikují ženy, které mají zájem o asistovanou reprodukci. A také ty, které chtějí darovat svá vajíčka, případně se dokonce stát náhradními matkami. Ženy i páry provede celým procesem, který často nebývá jednoduchý. Je jim rádkyní, vrbou a nakonec často i tou, se kterou sdílí radost z těhotenství a vytouženého miminka. Takové je povolání koordinátorky na naší klinice. 

Po absolvování vstupní konzultace s lékařem se každá klientka dostane do péče koordinátorky s konkrétní specializací. Ať už jde o ženu, která by si přála miminko a přirozeně to z nějakého důvodu nejde, nebo o tu, jež se rozhodla svá vajíčka neplodnému páru darovat. Jednou z deseti koordinátorek na naší klinice je Petra Kleckerová. Ačkoliv k této profesi není vysloveně nutné absolvování zdravotnického vzdělání, právě ona je vystudovanou porodní asistentkou. „To, že se orientuji ve zdravotnictví, vnímám ve své práci jako jistou výhodu. I přesto, že zdravotní stav probírá s pacientkou či celým párem vždy lékař, vím, co se děje, a můžu podle toho k našim pacientům přistupovat,“ říká.

Petra Kleckerová má u nás na starost komunikaci s dárkyněmi. Jakmile se ženy o možnosti darovat vajíčka dozví například z reklamy, kliniku jich se zájmem o dárcovství osloví poměrně dost. Ne pro všechny je ale darování vajíček vhodné. „Mým úkolem je celý tento proces zkoordinovat. Jako první od nás zájemkyně o darování dostanou jednoduchý dotazník. Už na základě něj dokážeme velké části žen říct, zda pro ně je či není darování vhodné. Rozhodujícím faktorem je například zdravotní stav pacientky, její rodinná anamnéza, ale ku příkladu i věk,“ vysvětluje.

Za zdraví ale samozřejmě nelze považovat jen to, co je na první pohled vidět. Diagnóza genetické zátěže bez zjevných příznaků dokáže svého nositele občas velmi překvapit. Jedním z dalších kroků je proto genetický test. „Na klinice Repromeda používáme speciálně vyvinutý test zvaný PANDA, což je zkratka pro panelovou diagnostickou analýzu. Umožňuje nám vyšetřit stovky mutací a variant v DNA, které zapříčiňují nejčastější genetická onemocnění, jako například cystickou fibrózu či hluchotu, nebo mají významný vliv na plodnost,“ popisuje koordinátorka a dodává: „Tento test nám ukáže, zda je žena, jež by ráda darovala vajíčka, zdravá, či je nositelkou genu, který by u miminka z jejího vajíčka mohl s velkou pravděpodobností způsobit onemocnění.“

Pokud test prokáže, že se u ženy – dárkyně takový gen vyskytuje, k samotnému odběru a darování vajíček nedojde. „Nespornou výhodou však je, že ať už musíme dárkyni odmítnout z jakéhokoliv důvodu, vždy se od našeho lékaře dozví, proč právě ona vajíčka darovat nemůže. Každá zájemkyně o dárcovství tak získá cenné informace o svém zdraví celkovém i reprodukčním, od hormonálního obrazu přes zásobu vajíček až například po pohlavně přenosné nemoci,“ dodává Petra Kleckerová.

Takové zjištění není vždy příjemné a testování i samotný průběh darování vajíček či asistované reprodukce bývá pro psychiku mnoha žen často nelehkou zkouškou. Není proto divu, že řada z nich chápe právě svou koordinátorku, která je jí po celou dobu k dispozici, jako osobu, která jim rozumí a které se mohou s čímkoliv svěřit. Nejedná se však vždy jen o trápení a obavy, koordinátorky s klientkami prožívají také jejich radosti. „S nastávajícími maminkami se loučíme ve chvíli, kdy lékař potvrdí srdeční ozvy. To je přibližně v osmém týdnu těhotenství. Některé ženy s námi ale udržují komunikaci i během těhotenství a po něm, často nám posílají fotky,“ říká koordinátorka.

„Pod názvem koordinátor či koordinátorka si spousta lidí náplň této pracovní pozice nedovede dobře představit. Pro nás jde ale o pojem zcela konkrétní. Vidíme za ním člověka všestranného, s výbornými komunikačními, organizačními a obchodními dovednostmi. Člověka spolehlivého, loajálního a diskrétního. Velmi důležité je příjemné vystupování, protože psychika žen, které prochází asistovanou reprodukcí, ale i darováním vajíček, může být velmi křehká, a páry si musí být jisté, že našim koordinátorkám můžou stoprocentně věřit, říct jim cokoliv,“ vysvětluje ředitelka kliniky Repromeda Kateřina Veselá. „Jako řada zaměstnavatelů se ale samozřejmě v posledních letech potýkáme s nedostatkem takto kvalitních lidí, momentálně bychom uvítali novou kolegyni na pozici koordinátorky zahraničních pacientů,“ uzavírá.