Těhotenství bývá obdobím radosti, očekávání, ale někdy i obav. Jednou z komplikací, o které se v posledních letech mluví stále častěji, je preeklampsie. Může se sice objevit i nečekaně u žen, které se do té doby cítily zcela zdravé, ale chceme vás uklidnit – moderní medicína má dnes účinné nástroje, jak její rizika včas zachytit a chránit vás i vaše miminko. Nejdůležitější je znát varovné příznaky a vědět, na co se zaměřit.
Dobrou zprávou je, že moderní medicína dnes dokáže některá rizika rozpoznat dříve než v minulosti. A významnou roli v tom hraje také genetika, rodinná anamnéza, správně vedený screening a individuální péče ještě před početím.
Co je preeklampsie a proč vzniká?
Preeklampsie je závažná těhotenská komplikace, která se objevuje u zhruba 5% těhotných žen typicky po 20. týdnu těhotenství. Může se však projevit i po porodu. Typicky je spojená se zvýšeným krevním tlakem a známkami toho, že některé orgány, například ledviny nebo játra, jsou zatížené více, než by měly být. Často se sleduje také přítomnost bílkoviny v moči.
Podle oficiálních kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) i britského prestižního institutu NICE se preeklampsie diagnostikuje při nově vzniklém krevním tlaku alespoň 140/90 mmHg po 20. týdnu těhotenství, který je doprovázen přítomností bílkoviny v moči (proteinurií) nebo známkami zatížení vnitřních orgánů.
Přesná příčina preeklampsie není dosud zcela objasněná. Souvisí ale s fungováním placenty, cévním systémem maminky, imunitní reakcí organismu i genetickou predispozicí. Jinými slovy: nejde o něco, co by žena „způsobila“. Je to stav, na kterém se podílí více faktorů současně.
Preeklampsie vs. eklampsie: jaký je rozdíl?
Preeklampsie a eklampsie spolu souvisejí, ale nejsou totéž.
Preeklampsie je stav, kdy se v těhotenství objeví vysoký krevní tlak a další varovné známky, například bílkovina v moči nebo známky poškození orgánů.
Eklampsie je závažná komplikace preeklampsie, při které dochází ke křečím. Jde o akutní stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. V průběhu eklamptického záchvatu je omezen průtok krve placentou, což může vést k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem a živinami. V nejzávažnějších formách může způsobit krvácení do mozku, odloučení placenty nebo ohrozit život matky dítěte.
Lékařská věda navíc upozorňuje, že preeklampsie se může projevovat velmi individuálně. Jak ve své přelomové práci uvádějí uznávaní odborníci Sibai a Stella (2009), existují i tzv. atypické formy preeklampsie, kdy žena nemusí mít klasický vysoký tlak nebo bílkovinu v moči, ale nemoc se projeví jinými skrytými orgánovými změnami. Proto je zásadní sledovat tělo jako celek.
Preeklampsie není „běžný vysoký tlak v těhotenství“.
Je to stav, který může ovlivnit zdraví maminky i miminka. Při včasném záchytu ale může lékař nastavit pečlivější sledování, podpůrnou léčbu a snížit riziko závažných komplikací.
Jak se projevuje preeklampsie? Poznejte příznaky včas
Příznaky preeklampsie se mohou lišit od mírných až po závažné. U některých žen může onemocnění probíhat bez výrazných obtíží. Například vysoký krevní tlak a přítomnost bílkoviny v moči jsou symptomy, které žena nepozná, ale odhalí je až pravidelná těhotenská kontrola. Pokud se však příznaky objeví, mohou zahrnovat:
- vysoký krevní tlak,
- bílkovinu v moči,
- silné nebo neobvyklé bolesti hlavy,
- poruchy vidění, mžitky před očima nebo rozmazané vidění,
- bolest v nadbřišku nebo pod pravým žeberním obloukem,
- nevolnost či zvracení,
- dušnost,
- náhlé výrazné otoky,
- rychlý váhový přírůstek související se zadržováním tekutin.
WHO uvádí, že u závažné preeklampsie se mohou objevit například silné bolesti hlavy, poruchy vidění nebo bolest v horní části břicha. Neléčená preeklampsie může vést k vážným komplikacím pro matku i dítě.
Otoky na nohou u preeklampsie: kdy zpozornět?
Otoky nohou jsou v těhotenství poměrně časté a samy o sobě nemusí znamenat nic vážného. Zpozornět byste ale měla ve chvíli, kdy jsou náhlé, výrazné, rychle se zhoršují nebo se přidají další příznaky, například bolest hlavy, poruchy vidění, tlak v nadbřišku nebo vysoký krevní tlak.
Právě kombinace příznaků je důležitá. Pokud máte pocit, že „něco není v pořádku“, je vždy lepší kontaktovat gynekologa nebo porodnici.
Kdy raději hned volat lékaře?
Pokud máte silnou bolest hlavy, mžitky před očima, bolest v nadbřišku, dušnost, náhle výrazné otoky nebo naměřený vysoký tlak, nečekejte na další kontrolu. V těhotenství je vždy bezpečnější ověřit situaci včas.
Diagnostika a screening: Co znamenají hodnoty rizika preeklampsie?
Screening rizika preeklampsie a růstové restrikce plodu se provádí v I. trimestru těhotenství na specializovaném pracovišti. Zahrnuje kombinaci laboratorních testů, ultrazvukového vyšetření, anamnézy a měření krevního tlaku. Screening tedy zahrnuje:
- věk a zdravotní stav ženy,
- předchozí těhotenství a případnou preeklampsii v minulosti,
- krevní tlak,
- hodnoty krevních markerů, například PlGF,
- ultrazvukové vyšetření průtoků v děložních tepnách.
Moderní screeningové modely kombinují více parametrů současně a dokáží poměrně dobře odhadnout riziko časné preeklampsie, tedy formy, která může vést k porodu před 37.týdnem těhotenství.
Pozitivní screening preeklampsie neznamená diagnózu
Je důležité vědět, že pozitivní screening preeklampsie neznamená, že preeklampsii určitě dostanete. Znamená pouze to, že je riziko vyšší a že může být vhodné pečlivější sledování, úprava péče nebo preventivní opatření doporučená lékařem.
U žen se zvýšeným rizikem preeklampsie dnes lékaři na základě doporučení Americké akademie gynekologů a porodníků (ACOG) standardně nasazují preventivní podávání nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (aspirinu). Podle dat ACOG má tato prevence největší ochranný efekt, pokud je zahájena včas – ideálně před 16. týdnem těhotenství.
Pozitivní screening není verdikt. Je to informace, která pomáhá nastavit bezpečnější plán péče.
Následky preeklampsie a jak jim předcházet
Preeklampsie může mít různě závažný průběh. Někdy probíhá mírněji a stačí pravidelné sledování. Jindy vyžaduje hospitalizaci nebo dřívější ukončení těhotenství.
Mezi možné komplikace preeklampsie patří:
- předčasný porod,
- zpomalený růst miminka,
- porucha funkce placenty,
- odlučování placenty,
- poškození jater nebo ledvin,
- eklampsie,
- HELLP syndrom,
- vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění u ženy v budoucnu.
Prevenci je vhodné chápat realisticky: preeklampsii nelze vždy zcela zabránit. Lze ale snížit riziko pozdního záchytu a závažných komplikací. Pomáhá zejména:
- znát své rizikové faktory,
- chodit na pravidelné těhotenské kontroly,
- měřit krevní tlak,
- nepodceňovat neobvyklé příznaky,
- řešit chronická onemocnění ještě před početím,
- u rizikových žen nastavit preventivní opatření podle doporučení lékaře.
Máte zvýšené riziko preeklampsie? Genetika nabízí odpovědi
Riziko preeklampsie ovlivňuje mnoho faktorů. Patří mezi ně například předchozí preeklampsie, chronický vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka, autoimunitní onemocnění, vyšší věk ženy, obezita, vícečetné těhotenství nebo výskyt preeklampsie v rodině.
Genetika může pomoci lépe porozumět některým predispozicím a rodinné zátěži. Výzkum ukazuje, že preeklampsie je komplexní stav, na kterém se podílejí genetické, cévní, metabolické i imunitní faktory.
Současné genetické studie naznačují, že v budoucnu by mohlo být možné přesněji odhalovat individuální riziko pomocí polygenických skóre. Zatím je ale potřeba vnímat je jako doplňující informaci, nikoli jako samostatnou diagnostickou metodu.
Genetika neumí říct: „Preeklampsii určitě mít budete.“
Může ale pomoci lépe pochopit predispozice a naplánovat individuální péči před početím i během těhotenství.
Jak v Repromedě pomáháme odhalit rizika ještě před těhotenstvím
V Repromedě se na těhotenství díváme komplexně. Naším cílem není vyvolávat strach, ale pomoci vám získat co nejvíce informací ještě před početím nebo před samotnou léčbou.
Jednou z moderních možností, jak odhalit skrytá imunogenetická rizika, je Vyšetření KIR genů] specializované vyšetření KIR genů. Významná mezinárodní studie (Pollock, Harrison, Norman, 2022) potvrdila, že souhra mezi KIR geny matky a imunitními znaky (HLA) budoucího embrya je kritická pro správné cévní zásobení a vývoj placenty. Pokud tato imunologická komunikace nefunguje optimálně, stoupá riziko placentárních komplikací, mezi které patří opakované potraty, selhání implantace nebo právě preeklampsie.
U některých kombinací KIR genů ženy a HLA-C znaků embrya může být zvýšené riziko komplikací souvisejících s placentou. Mezi ně může patřit například opakované selhání implantace, opakované těhotenské ztráty, porucha růstu plodu nebo právě vyšší riziko preeklampsie.
Je ale důležité říct otevřeně: vyšetření KIR genů není test, který by s jistotou předpověděl, že se preeklampsie objeví, nebo neobjeví. Pomáhá nám ale lépe porozumět jednomu z faktorů, který může mít vliv na vznik placentárních komplikací. Díky tomu můžeme péči více individualizovat a doporučit další kroky podle konkrétní situace páru.
U párů, které plánují miminko, může být důležitá zejména:
- podrobná osobní a rodinná anamnéza,
- genetická konzultace,
- vyšetření KIR genů ženy,
- případně zhodnocení HLA-C znaků partnera nebo embrya podle konkrétní situace,
- zhodnocení dalších zdravotních faktorů, které mohou ovlivnit těhotenství,
- spolupráce s gynekologem nebo dalšími specialisty,
- doporučení vhodného prenatálního screeningu po otěhotnění.
U některých párů mohou v pozadí opakovaných těhotenských komplikací nebo potíží s početím stát i méně nápadné genetické souvislosti. Více jsme se tomuto tématu věnovali v článku Skrytá genetika a její vliv na početí i těhotenství.
Naší úlohou není slibovat, že preeklampsii dokážeme vyloučit. To dnes medicína neumí. Můžeme ale pomoci odhalit některé rizikové souvislosti ještě před těhotenstvím a nastavit péči tak, aby žena vstupovala do těhotenství s co největší mírou informací.
„Vyšetření KIR genů nám může pomoci lépe porozumět imunogenetickým faktorům, které ovlivňují komunikaci mezi organismem ženy a vyvíjející se placentou. Nejde o test, který by preeklampsii jednoznačně předpověděl, ale může být důležitou součástí individuálního posouzení rizik.“ MUDr. Veronika Pasnišin, IVF specialistka.
Strach z preeklampsie je pochopitelný. Důležité je nezůstat na něj sama
Pokud máte v rodině preeklampsii, prodělala jste ji v minulém těhotenství nebo vám vyšel zvýšený screening, je přirozené mít obavy. Strach ale nemusí být jedinou odpovědí.
Důležité je mluvit o svých rizicích včas. Ideálně ještě před početím nebo na začátku těhotenství. Díky tomu lze nastavit vhodné sledování, doporučit další vyšetření a v případě potřeby zapojit specialisty.
V Repromedě vám pomůžeme porozumět vašim výsledkům, rodinné anamnéze i možnostem genetického vyšetření. Ne proto, abyste měla více obav, ale abyste měla více jistoty, informací a podpory.
FAQ
Preeklampsie je těhotenská komplikace, která se obvykle objevuje po 20. týdnu těhotenství. Nejčastěji je spojená se zvýšeným krevním tlakem a známkami toho, že těhotenství zatěžuje některé orgány, například ledviny nebo játra. Často se sleduje také přítomnost bílkoviny v moči.
Preeklampsie se může projevit vysokým krevním tlakem, bolestí hlavy, poruchami vidění, bolestí v nadbřišku, dušností, nevolností, zvracením nebo náhlými výraznými otoky. Někdy ale žena žádné výrazné potíže necítí a problém se zjistí až při pravidelné těhotenské kontrole.
Ne. Otoky nohou jsou v těhotenství poměrně časté a samy o sobě nemusí znamenat nic vážného. Varovné jsou hlavně tehdy, když vzniknou náhle, rychle se zhoršují nebo se přidají další příznaky, například bolest hlavy, mžitky před očima, bolest v nadbřišku nebo vysoký krevní tlak.
Pozitivní screening preeklampsie znamená, že je riziko této komplikace vyšší než u běžné populace. Neznamená to, že preeklampsii určitě dostanete. Výsledek pomáhá lékaři nastavit pečlivější sledování, doporučit další vyšetření nebo preventivní opatření podle konkrétní situace.
Ne vždy. Preeklampsii bohužel nelze ve všech případech zcela zabránit. U žen se zvýšeným rizikem ale může lékař doporučit preventivní opatření, například častější kontroly, sledování krevního tlaku nebo v některých případech nízkou dávku kyseliny acetylsalycilové. O vhodném postupu vždy rozhoduje lékař.
Genetika může pomoci lépe pochopit některé predispozice, které mohou souviset s průběhem těhotenství. V Repromedě se v této souvislosti zaměřujeme mimo jiné na vyšetření KIR genů, které mohou ovlivnit komunikaci mezi imunitním systémem ženy a vyvíjející se placentou. Některé kombinace KIR genů ženy a HLA-C znaků partnera nebo embrya mohou být spojeny s vyšším rizikem placentárních komplikací, mezi které může patřit i preeklampsie.
Ne. Vyšetření KIR genů není test, který by dokázal s jistotou říct, jestli se preeklampsie objeví, nebo neobjeví. Může ale pomoci odhalit imunogenetické souvislosti, které mohou ovlivnit správný vývoj placenty. Díky tomu lze péči před těhotenstvím i po otěhotnění lépe přizpůsobit konkrétní ženě a páru.
Riziko preeklampsie je vhodné řešit předem hlavně tehdy, pokud jste preeklampsii prodělala v minulém těhotenství, vyskytla se ve vaší rodině, máte vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovku, autoimunitní onemocnění nebo za sebou opakované těhotenské ztráty či opakované selhání implantace. V takových případech může být vhodná konzultace, která pomůže určit, jaká vyšetření pro vás dávají smysl.
můžeme pomocí genetické konzultace, vyšetření KIR genů a zhodnocení osobní i rodinné anamnézy pomoci odhalit některé rizikové faktory ještě před těhotenstvím. Cílem je nastavit péči co nejvíce individuálně a ve spolupráci s gynekologem nebo dalšími specialisty podpořit bezpečný průběh těhotenství.
Zdroje
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Preeklampsie v těhotenství.
Sibai BM., Stella CL. Diagnosis and management of atypical preeclampsia-eclampsia, 2009.
Pollock NR., Harrison GF., Norman PJ. Immunogenomics of killer cell Ig-like receptor (KIR) and HLA class I: Co-evolution and consequences for human health, 2022.
World Health Organization. Pre-eclampsia.
National Institute for Health and Care Excellence. Hypertension in pregnancy: diagnosis and management, 2023.
American College of Obstetricians and Gynecologists. Low-Dose Aspirin Use for the Prevention of Preeclampsia and Related Morbidity and Mortality, 2021.
